Hádecká plošina

Neživá příroda


Většina území Hádů je krasovou plošinou na níž se však krasové jevy, na rozdíl od jiných částí Moravského krasu,  projevují pouze v malé míře. Dnešní geomorfologické utváření území je výsledkem převážně erozních pomiocénních procesů, především říční eroze, která vymodelovala údolí Svratky a Svitavy a rozdělila hádeckou oblast na několik dílčích jednotek (Hády, Kanický kopec, Fredam, Čtvrtě, Obřanský kopec).

Geologické podloží Hádů tvoří z větší části devonské vápence, méně časté jsou vápence jurské. Pod nimi se nalézají horniny brněnské vyvřeliny a horniny zpevněné (droby, břidlice, devonské a kulmské slepence).

Na vápencovém podloží se vyvinuly tmavé rendziny s mělkým půdním horizontem, většinou bohatě promísené s vápencovým štěrkem. Půdy s větší mocností půdního profilu se vytvořily pouze na úpatí svahů. 

Průměrná roční teplota v této oblasti kolísá zhruba mezi 7 až 8 °C.  Celkový roční úhrn srážek se pohybuje přibližně mezi 500-600 mm (Velká Klajdovka 573,3 mm).